Významné dotované stavby

Strategie investiční výstavby JVS letech 1994 – 2019

Jihočeský vodárenský svaz byl založen v r. 1993 členskými městy a obcemi s cílem převzít od státu vodohospodářský infrastrukturní majetek a zajistit pro členské obce a ostatní odběratele v jihočeském regionu zásobování pitnou vodou a odkanalizování odpadních vod. Jihočeský vodárenský svaz převzal infrastrukturní majetek od státu v průběhu let 1993-1994.  Byl převzat infrastrukturní majetek Vodárenské soustavy, vodovodů i kanalizací obcí . JVS proto v prvním období dokončoval rozestavěné stavby , které převzal od státu. Kromě staveb na Vodárenské soustavě to byly ČOV Strakonice, J.Hradec a Dačice.  V r. 1996 proběhla rozhodnutím valné hromady JVS majetková transformace JVS. Velká většina obcí a měst si převzala svůj infrastrukturní majetek. JVS tak nadále vlastnil pouze Vodárenskou soustavu Jižní Čechy a majetek několika obcí, které jej ponechaly v jeho správě.  Od r. 1996 se JVS plně věnoval rozvoji Vodárenské soustavy, dále jen „soustava“.

Potřeba vody

Výstavbou dálkových řadů VSJČ vznikla situace, kdy vody pro zásobování spotřebišť bylo dostatek, ba nadbytek. Jednotlivé zdroje vody bylo možno posuzovat z hlediska kvality surové vody, potřeby vody v oblasti, náročnosti provozu, rizik pro zásobování apod.  Bilančně při dnešní spotřebě vody 85 l/os/den postačuje kapacita soustavy pro zásobování celé oblasti prakticky bez jakéhokoli dalšího zdroje. Předmětem diskuse bylo, jakým způsobem budou provozovány tzv. spolupracující zdroje, tj. zdroje pitné vody, které byly propojeny, nebo měly být propojeny se soustavou.  Tyto zdroje vznikly historicky pro zásobování oblastí v různých okresech JČ kraje. Primárním požadavkem na tyto zdroje tehdy bylo, aby dodaly co nejvíce vody. To souviselo s prognózami vývoje spotřeby vody, kdy se předpokládalo, že spotřeba vody stoupne z cca 250 l/osobu/den na 400-500 l/osobu/den.  Hledisko kvality surové vody se v této situaci neuplatňovalo.  Vlivem rychlého nárustu ceny vodného, úsporných opatření, snižování ztrát vody v trubní síti, změně chování odběratelů vody, zvláště domácností ( úsporná WC, myčky, pračky, využití dešťové vody, vlastních zdrojů ) došlo ke snížení odběru vody. Odběr vody na osobu v domácnosti byl v r. 1990  cca  200 l/den, v r. 2018 je cca 85 l/den.  Odběry vody ze soustavy klesly z hodnoty 26 mil.m3 /rok v r. 1998 na 16 mil.m3/rok v r. 2018, i při započtení nově napojených odběratelů za celé toto dvacetileté období.

Zdroje vody

JVS provedl posouzení spolupracujících zdrojů.  Nejrizikovější byly a jsou zdroje, kde se odebírá povrchová voda přímo z vodního toku. Surová voda je zde zařazena do kategorie upravitelnosti A3, kde se vyžaduje třístupňová úprava. Na základě komplexního posouzení bylo rozhodnuto zrušit úpravny vody odebírající vodu z Nežárky v J.Hradci  ( pro město J.Hradec a okolí ) a Veselí nad Lužnicí ( pro skupinový vodovod Veselí-Soběslav-Tábor-Milevsko ). Dále byla zrušena úpravna vody Milenovice ( pro Vodňany a Protivín ), která měla podzemní zdroj, ale malou kapacitu. Tu bylo možno zcela nahradit přívodem z vodárenské soustavy. ÚV Pořešín na Kaplicku byla původně součástí skupinového vodovodu, zásobujícího Č.Krumlov.  V r. 1982 byl Č.Krumlov napojen na soustavu, úpravna dále zásobovala Velešín a Kaplici. V r. 2000 byl na vodu z Římova obrácením toku vody z Č.Krumlova připojen Velešín. V r. 2002 byl při povodni zaplaven odběrný objet na Malši pod Pořešínem.  Tento zdroj vody byl poté nahrazen novým přívodem vody  do Kaplice a Velešína.    

V provozu byly nadále spolupracující zdroje v okresních městech Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor, dále zdroj D.Bukovsko pro zásobení Jindřichohradecka. Zde se jedná o města s velkou spotřebou vody, vzdálená od zdroje Římov-Plav, kde je větší riziko poruchy dálkového řadu.  Ve studii VÚV Praha se počítalo nadále s provozem stávajících zdrojů Písek, Strakonice ( Pracejovice a Hajská ). Tyto zdroje měly sloužit jako záložní pro případ havárií na vodárenské soustavě.

Předpokladem JVS bylo, že tyto spolupracující zdroje budou v záložním provozu a voda bude primárně dodávána z VSJČ. JVS však získal v rámci privatizace státního majetku do vlastnictví pouze dva spolupracující zdroje – úpravnu vody Prachatice a úpravnu vody Tábor. Na těchto úpravnách byla uplatněna strategická koncepce JVS – úpravny byly rekonstruovány pro dodávku vody v případě havárie na zařízení VSJČ a jsou udržovány v záložním provozu. Náklady jsou pak součástí celkových nákladů a nikoliv konkrétního města které takový zdroj má.

Město Č. Budějovice nechce být závislé na jednom zdroji vody, proto byl v r. 2010 na vodárenský systém napojen zdroj podzemní vody s novou úpravnou vody v Hrdějovicích. Úpravny vody ve Strakonicích a Písku a v zdroje vody v dalších městech byly postupně rekonstruovány na plnohodnotný nepřetržitý provoz. Vzhledem k nevyhovující kvalitě surové vody z řeky Otavy bylo nutno zde instalovat třístupňovou úpravu vody. Majitelé těchto zdrojů-města se snaží využít maximálně kapacitu těchto zařízení.
Klesající odběr ale znamená snížení průtoku v dálkových řadech, prodloužení doby zdržení, to klade větší nároky na provoz. Velké odběry u některých lokálních zdrojů snižují odběr ze soustavy a tuto situaci ještě více komplikují.

Investiční výstavba JVS v letech 1998 -2019

V r. 1994, při převzetí majetku od státu, byla z Vodárenské soustavy Jižní Čechy ( VSJČ ) dokončena vodárenská nádrž Římov, úpravna vody  Plav a navazující dálkové řady zásobující Č. Budějovice, dále dálkové řady pro zásobování JE Temelín, napojeny byly Vodňany a Prachatice.  Byl rovněž realizován řad pro zásobování Č. Krumlova. Před dokončením byl dálkový řad do Tábora.

Základním úkolem JVS bylo dokončit výstavbu dálkových řadů dle původních koncepcí. V r. 1994 byl uveden do provozu dálkový řad do Tábora. JVS převzal již rozestavěnou stavbu Zásobení Strakonic a Písku. Vodovodní systém byl uveden do provozu v r. 1997. Tak byla dokončena základní páteřní síť VSJČ.  Na tuto síť pak měly navazovat další skupinové vodovody.

Priority v investiční výstavbě v období 1996 -2018 byly :

• napojení nových oblastí na VSJČ
• racionalizace odběrů
• kvalita a výroba vody – ÚV Plav a spolupracující úpravny
• rekonstrukce objektů a zařízení  – přizpůsobení  odběrům vody, zvýšení kvality vody  
• zvýšení odolnosti VSJČ – prevence havárií a dopadů klimatických výkyvů jako například výpadek zásobení el.energií, povodně, nebo naopak sucho.

V r. 2011 se JVS stal po vzájemné dohodě o předčasném ukončení smlouvy s ČEVAK a.s. provozovatelem zařízení VSJČ. Do portfolia investic tak přibyla potřeba zajistit obnovu a rozšíření vozového parku a dalších provozních zařízení.

Vzhledem k charakteru majetku se JVS  získat dotace na stavby z národních a později i evropských finančních zdrojů.  V tabulce a v listech staveb jsou popsány stavby, které byly v průběhu let 1996 – 2019 financovány s pomocí dalších zdrojů – ČR a EU.

Napojení nových oblastí na VSJČ

V období 1998 - 2019 byly na VSJČ napojeny lokality v oblasti Blatenska, severního Písecka, Velešínska, Kaplicka, Lomnicka a obce a města v okolí dálkových řadů. Tam všude byl kritický nedostatek zdrojů pitné vody.  Na všechny větší investice byly poskytnuty  dotace ze státních zdrojů, nebo zdrojů EU.

Racionalizace odběrů vody a výroby vody

Jak je uvedeno výše, v období 1998 – 2019 byly zrušeny nevyhovující odběry surové vody úpravny vody J.Hradec, Veselí/Lužnicí, Milenovice a Pořešín.

Kvalita a výroba vody

Na ÚV Plav byl a provedena rekonstrukce technologického zařízení a doplnění technologie o III.stupeň čištění filtry s aktivním uhlím GAU.  To za vydatné pomoci dotací EU a ČR . Dále bylo instalováno zařízení pro intenzifikaci kalového hospodářství ,také částečně s podporou EU fondů.

JVS kompletně zrekonstruoval a zmodernizoval  spolupracující úpravny vody Tábor a Prachatice. Na tyto stavby byla poskytnuta dotace MZe ČR a půjčka ČMRZB.

Rekonstrukce objektů a zařízení

Jedná se o největší  objem investic v rámci uvedeného rozdělení . Vzhledem k vývoji ve spotřebě vody byly stavby dimenzovány buď na stávající parametry průtoků ( potrubí ), nebo na zmenšené průtoky   ( u čerpacích stanic a trubního vybavení vodojemů ).   Byly provedeny rekonstrukce prakticky všech čerpacích stanic a vodojemů.  Byla provedena výměny potrubí z důvodu zajištění kvality vody - stavba VDJ Zdoba – VDJ Hodušín financovaná z fondu EU - ISPA.  Z vlastních prostředků JVS byla provedena výměna částí poruchových potrubí zvláště na trase směrem do Strakonic a Písku, mezi Táborem a Milevskem a mezi Planou nad Lužnicí a Táborem – celkem cca 70 km potrubí.

Zvýšení odolnosti VSJČ

Pro lepší zabezpečení VSJČ před haváriemi byl na ÚV Plav instalován náhradní zdroj el. energie, osazení náhradních zdrojů na velkých čerpacích stanicích se připravuje.  Po povodních v roce 2002 bylo s přispěním fondů EU,  provedeno  zdvojení řadu surové vody z přehrady do obce Římov včetně nové shybky pod Malší. Dále jsou prováděny výměny potrubí na ohrožených úsecích – shybky pod řekami – Otava, Lužnice, Nežárka.

Celkový objem investic JVS v letech 1997 – 2019 činí 2 863 mil. Kč. Z toho byly realizovány dotované stavby s náklady celkem 1 444 mil. Kč, poskytnuté dotace na tyto stavby činí 822 mil. Kč.

Priority v investiční výstavbě JVS na další období do r. 2030

VRV Praha zpracoval pro JVS v r. 2019 prognózu vývoje potřeby vody s cílovými roky 2030 a 2050. Z prognózy vyplývá, že potřeba vody se už nebude snižovat. Prognóza slouží mimo jiné pro přípravu investičního plánu, a  je důležitá pro stanovení dimenzí rekonstruovaných zařízení. ÚV Plav je v současné době dimenzována na max. roční výrobu 28 mil.m3/rok, což s rezervou pokryje mírné navýšení spotřeby vody v dalším období i případné výpadky spolupracujících zdrojů.  Z prognózy např. vyplývá, že ke zmenšování profilů potrubí při rekonstrukcích by mělo docházet jen v omezené míře.

V dalším období bude nutno pokračovat ve všech výše uvedených oblastech investiční výstavby. Napojení nových oblastí a lokalit na VSJČ bude pokračovat v omezeném rozsahu, lze předpokládat napojení oblastí podél dálnicD3 v oblasti Táborska a D4 v oblasti severního Písecka.  Uvažuje se o propojích vodárenských soustav z důvodu zvýšení odolnosti a zabezpečení proti suchu, ale takové investice jsou mimo možnosti JVS a musely by být financovány s podporou veřejných zdrojů.

Zvýšení odolnosti VSJČ bude dosaženo zdvojením řadů surové vody mezi Římovem a ÚV Plav a rekonstrukcí kritických úseků dálkových řadů, hlavně shybek pod řekou.

Pro potřeby zásobení obyvatel kraje při výpadku el energie je možno udržet možnost zásobení oblastí bez velkých omezení instalací náhradních zdrojů el.energie na velkých čerpacích stanicích. Takovou investici však nemůže JVS financovat sám, přičemž tento projekt podpořila i „Bezpečnostní rada kraje“ a další orgány.

Zveřejněno k lednu 2020

Významné stavby

účel:
A - napojení nových lokalit
B - rekonstrukce stávajícího zařízení
C - nové technologie
D - prevence,odstranění havárií
E - změna zásobení

Mapa investiční výstavby